V neděli pravidelně míváme k obědu pečené kuře s rýží. Moje nabídka je přitom neomezeně široká. Řeknu: buďto vám já udělám pečené kuře s rýží, nebo někdo z vás může udělat cokoliv, ale úplně cokoliv jiného. Bývá kuře. Osobně jsem spokojená, je to moje nejoblíbenější jídlo, ale všem ostatním pomalu leze krkem. A to byste neřekli, komu to pořád předhazují – mně! Té jediné, která se obětuje a tráví část neděle u plotny. Logika situace mi uniká.
Princip pečeného kuřete funguje všude. Až na chvályhodné výjimky jsme líní, necháme si servírovat a nad tím, co dostaneme pod nos, se ošklíbáme. Nelíbí se vám, jaké pořádky panují v domě, v práci, v obci? Těm, kdo je zavedli, vyhovují. Jestli to chcete jinak, dcery moje, musíte vstát a angažovat se. Navrhněte lepší řešení, vezměte věci do vlastních rukou. Hlavně svoje věci. Jinak hrozí, že budete jíst pořád stejnou maminčinu šlichtu.